Bojuji se slovem “NE”.
Mám problém ho používat. Velmi často chci vyhovět a díky tomu se dostávám, pro mě, do velmi nekomfortních situací. Někomu něco slíbím, protože mu chci udělat radost, ale vnitřně cítím, že je mi to proti srsti. Následně pak zatnu zuby a prostě to udělám. Ale už nechci …
Nemohla jsem usnout. Vidina společně stráveného dne se sousedem Eddym z Německa, který mě „odchytil“ na cestě k mému pronajatému domu na Fuerteventura, mě tak vnitřně stresovala, že mi bylo úplně zle. Měla jsem na sebe vztek, že jsem se nechala natlačit do 2 hodinové cesty na sever ostrova a ke společnému surfování.
Ale ráno jsem se probudila s tím, že takhle NE!
Jela jsem na Kanárské ostrovy, abych byla sama, vyčistila si hlavu, napojila se na sebe, srovnala myšlenky, načerpala energii, vitamin D, věnovala se józe, meditaci, knihám. Byla v tichu a poslouchala šumění moře. A ne proto, abych vyplňovala čas cizím lidem, podřizovala se jejich programu a ještě se z nich vnitřně stresovala.
Vše má spojitost se vším. Stáhne se ti žaludek, rozbolí hlava, cítíš vnitřní neklid. A víš, že něco není v pořádku. Nemáme jen 5 smyslů, ale 6 – 7. Na všechno používáme hlavu a zapomínáme na náš druhý mozek – ten břišní (intuici, která je tvým dalším smyslem), který řídí naše tělesné i duševní zdraví. Četla jsem o tom v knize IQ STŘEV od Anag nakladatelství. V dalším příspěvku vám o ni napíši více.
Všichni bychom se měli naučit používat NE, laskavé NE.
Neznamená to, že jsme zlí, nepříjemní, nechceme vyhovět. Jen jsme prostě každý jiný. Každý máme jinou představu o programu, názory, sny. A nemusíme se za každou cenu někomu přizpůsobovat. A to platí, i když jsme ve vztahu a máme rodinu.
Každý potřebujeme svůj prostor a čas alespoň na chvíli. Místo, kde jsme sami sebou, kde se můžeme nadechnout a vydechnout si, nabít se energií a vnitřním klidem a zase se vrhnout do společnosti.
Važte si sami sebe a nebojte a říci laskavé NE.